Projekt Obnova žaluziových okenic ve věžích kostela Panny Marie Bolestné ve Sloupu byl v letech 2022 a 2023 realizován za finanční podpory Jihomoravského kraje.
Články
O srdíčku /pro naše nejmenší děti/Bylo jednou jedno malé špinavé srdíčko. Žilo ve městě plném špinavých srdíček. Patřilo člověku, který hřešil proti Bohu. Hřích je všechno, co se Bohu nelíbí, jako třeba lhaní, neposlušnost, krádež nebo závist. |
Markéta Lusková, |
Občas se to malé černé srdíčko nad sebou na chvilku upřímně zamyslelo. Pokaždé si přitom uvědomilo, že se často chová velmi špatně. Pak ho ale vždycky napadala spousta výmluv: "Ostatní černá srdíčka v našem městě přece dělají totéž a jsou stejně špinavá jako já."
Kolem města špinavých srdíček byl široký a hluboký příkop. Nikdo se přes něj nemohl dostat ven. Mnohá špinavá srdíčka se o to ze všech sil pokoušela, ale ať se namáhala jakkoli, stejně se to žádnému z nich nepodařilo.
Jednou Bůh poslal do města špinavých srdíček čisté srdíčko. Patřilo Jeho Synu, Ježíši Kristu.
Ježíš nikdy nelhal ani nekradl, nikdy neudělal nic, co by bylo v Božích očích hříchem. Miloval svého Otce a vždycky ho poslouchal.
Špinavá srdíčka si samozřejmě hned všimla, že tohle čisté srdíčko je úplně jiné. Jeho čistota jim totiž stále připomínala, jak jsou sama špinavá. To je tak rozlobilo, že se jednoho dne rozhodla to čisté srdíčko zabít.
Jenže když to čisté srdíčko zabili, stalo se něco velmi zvláštního. Z čistého srdíčka vytryskla krev a vytvořila most přes široký a hluboký příkop ven z města špinavých srdíček.
Každý, kdo chce přejít po tomto mostě, musí poprosit Ježíše o odpuštění svých hříchů. To také mnoho špinavých srdíček udělalo. Poprosila Ježíše o odpuštění, a tak se dostala na druhou stranu. Stala se z nich stejně zářivá a čistá srdíčka jako srdíčko Ježíšovo.
Naše malé špinavé srdíčko toužilo po tom stát se stejně čistým jako ta srdíčka na druhé straně příkopu. Bylo však příliš pyšné, než aby poprosilo Ježíše o odpuštění, a proto nemohlo po mostě přejít. A tak se to malé špinavé srdíčko pokoušelo vyškrábat po stěnách hlubokého příkopu. Stěny však byly příliš vysoké. Pak zkoušelo příkop přeskočit, ale byl příliš široký. Ať dělalo, co dělalo, dostat se na druhou stranu se mu stejně nepodařilo.
Jednou mu nějaké špinavé srdíčko řeklo, jak by se mohlo dostat do města čistých srdíček. Prý stačí, když už nebude dělat ani si myslet nic zlého.
A tak se o to naše malé špinavé srdíčko ze všech sil pokoušelo. Nechtělo už krást, lhát ani být neposlušné. Rozhodlo se, že bude stále poctivé, pravdivé, milé a poslušné. To se mu ale nepodařilo.
Malé špinavé srdíčko toužebně hledělo na krásné město čistých srdcí. Tak rádo by tam také bylo! Nakonec se rozhodlo, že se zeptá nějakého čistého srdíčka, jak by se mohlo dostat na druhou stranu širokého a hlubokého příkopu. Čisté srdíčko mu vyprávělo, že jedinou cestou do města čistých srdíček je most z Ježíšovy krve.
Tehdy se malé špinavé srdíčko konečně rozhodlo po tom mostě přejít. Modlilo se: "Pane Ježíši Kriste, odpusť mi prosím tě moje hříchy a daruj mi čisté srdce."
I ty se můžeš modlit stejně tak jako to malé černé srdíčko, aby ti Ježíš odpustil tvoje hříchy. Tvé srdíčko bude pak stejně zářivě čisté jako srdíčko Ježíšovo.
Po této modlitbě už malé bílé srdíčko nebylo vůbec špinavé, ale krásně zářivě čisté. Od této chvíle už mohlo žít ve městě čistých srdíček.
Jednou tohle malé bílé srdíčko zhřešilo. Objevily se na něm ošklivé špinavé skvrny. Bylo z toho velmi smutné, ale pak udělalo to jediné správné:
povědělo Ježíši všechno, co se stalo, a poprosilo ho za odpuštění. Také prosilo, aby mu pomohl vždycky jednat podle Boží vůle.
A najednou ty ošklivé skvrnky zmizely! Malé bílé srdíčko bylo zase úplně čisté. Bylo opět plné radosti a vděčnosti. Teď už vědělo, jak může zůstat čisté stále.
Malé bílé srdíčko také často vzpomínalo na své staré přátele ve městě špinavých srdíček. Rozhodlo se, že za nimi půjde a bude jim vyprávět o městě čistých srdíček a o tom, jak se tam mohou dostat.
Susanne Margreiter - Mc Quie